NEČEKANÝ OBJEV V ČESKÉ KALUŽI

Málokterý kolemjdoucí se pozastaví u prohřáté a značně zakalené mělké tůně na cestě. Takto jsem jednou zavítal do milovické rezervace – bývalého vojenského újezdu. A jak bývá mým zvykem, procedil jsem přes planktonní síťku kdejakou zdejší kaluž. Lahvičku jsem doslova plnil drobnými korýši hrotnatkami, tak se to tam jimi hemžilo. V daný okamžik jsem ale netušil, co jsou doopravdy zač... 

Pod vedením prof. Adama Petruska se v současnosti věnuji biologii drobného korýše – hrotnatky, latinsky známé jako Daphnia inopinata. Poprvé jsem druh odchytil v roce 2021 v přírodní rezervaci Mladá – bývalém vojenském cvičišti rozkládajícím se v Milovicích. Teprve však nedávno jsme s pomocí molekulárních metod doopravdy zjistili, jaký tvoreček se to zde skrýval. Nešlo o obyčejný nález – do té doby byla tato hrotnatka známa pouze z vojenského areálu na předměstí Mnichova.

Že by právě vojenská technika sehrála roli v jejím šíření? Nález v mělkých tůních milovického újezdu tuto možnost nevylučuje – a byla to připomínka toho, že výcvik vojáků může kromě jizev v krajině zanechat i nečekané otisky pro život. To, co se na první pohled jeví jako destruktivní zásah, přináší novou šanci druhům, které jinde o svá stanoviště přišly. V rozježděných kolejích od vozidel se po dešti sbírá voda, kterou s oblibou obývají ohrožení korýši a jiná drobota, jimž tůně poskytují jakési útočiště.

Kde kdysi duněly tanky, dnes projíždějí džípy nebo rachotí staré vyřazené transportéry, které vozí své nadšence napříč někdejším výcvikovým prostorem. Díky pravidelnému pohybu vozidel se nedaří plnému rozvoji vegetačního krytu, a tak tyto vodní plochy zarůstají jen pomalu či omezeně – čímž zůstávají déle přístupné pro zdejší život. Každé léto po nich sice zbydou jen zvrásněné zářezy v půdě, jak nad tůní postupně převládne odpar vody, ale vozidla tu napomáhají tomu, že tůně budou moci po deštích vznikat na stejných místech i v dalších letech.

Některé části území zároveň slouží jako pastviny pro velké kopytníky (divoké koně, zubry a pratury), kteří sem byli převezeni na počátku milénia. Jejich stáda rozdupávají drn a přispívají tak k mozaikovité struktuře krajiny. Co nestačí spást, nechává vyrůst ostrůvkům keřů na travinném podrostu. Mezi tím se rozléhá dusot kopyt a pod řídkým zapojem hledají tuři a koně úkryt před letním sluncem, které ostře pálí do vyprahlé stepi. A tak stojím za brankou plotu a dívám se na krajinu, která jako by vypadla z jiného světadílu. Snad jen africké Serengeti vystihuje lépe, kam mě v duchu zavádí tohle pozoruhodné místo. 

O hrotnatce a příběhu, který se k ní váže, se můžete dočíst blíže v článku Petra Juračky v listopadovém čísle časopisu National Geographic.

PÍSKOVNY COBY OHROŽENÁ REFUGIA   

Rok 2022 jsem společně v několikačlenném týmu s Ondřejem Vaňkem zasvětil studii pískoven s projektem:

Výzkum jsme zaměřili na větší členovce a plankton žijící na území  bývalé štěrkopískovny u města Planá nad Lužnicí (Jižní Čechy). Cíl byl jasný – nejenže popsat druhovou bohatost a složení zdejších společenstev, ale vyhodnotit, jaké podmínky prostředí lomu udržují zdejší život pestrý, nebo najít takové, které jej naopak omezují. Z našich dat jsme se pokusili vymezit cennost nálezových stanovišť, tedy předurčit místa, která bude třeba zachovat pro budoucí vývoj. Na těchto znalostech podložených i jinými vědeckými pracemi jsme poté vytvořili řadu doporučení pro praktická ekologická opatření v pískovně apelující na podporu či obnovu životaschopnosti tamějších habitatů. Za účelem vizualizace zkoumaných stanovišť vznikla virtuální prohlídka a k popularizaci pískovny krátkometrážní film.

JEDNA, DVA, TŘI a TISÍC...

Pokud bych si měl vybrat jeden mezník, byl by jím jistě rok 2021. Poprvé jsem okusil, čím je toho plankton zač. Z myšlenek vzešel nesnadný úkol sčítání drobných tvorů v nádrži během jednoho roku. Titěrné, ale zároveň úchvatné, to skrývá v sobě práce:

Sezónní dynamika vybraných společenstev zooplanktonu: Vířníků, perlooček a klanonožců revitalizační nádrže v Dolním Dobrouči.

Klade si za cíl podchytit vývoj nejběžnějších zástupců zooplanktonu v průběhu jedné sezóny (leden-leden). Hledám, jaké vlivy prostředí mohou ovlivňovat roční distribuci jednotlivých druhů a větších skupin. Mou výzkumnou plochu představuje svérázné revitalizační vodní dílo, které napájí rašelinný přítok. Právě svým charakterem, kyselou a na živiny spíše chudou vodou se jedná o unikátní biotop.